Bylo to skvělé a bude to pokračovat.
Bylo zajímavé postavit si vlastníma rukama elektroniku, kterou vynese do vzduchu drak a ono to pak v přijímači pípá. A vůbec celý ten proces jak se postaví přijímací stanice, jak vlastně vypadá anténa, jak se celá ta elektronika naladí a vyladí, aby to celé fungovalo. Prostě zajímavé.
A balon, to už vůbec... Malá destička a pár drátů kolem a ono je pak na webu vidět kde ten balon je. Velmi zajímavý zážitek. A když člověk ví, jak to celé vyrobil, poskládal, nakonfiguroval...
Nejlepší je, že se o tuhle naši činnost začali zajímat další lidi. Pár se jich za námi už přišlo. Redakce odborného časopisu (Praktická elektronika - Amatérské rádio) chce publikovat naše články, vlastně jsme jim první články už poslali, teď někdy to má vyjít. A celé to pravděpodobně bude příští rok pokračovat jako Klub bastlení plus kroužek pro děti.
Na závěr ještě drobná ukázka z toho, co jsme dělali. Víte jak se zařídí, aby párty balonek vynesl do vzduchu pár gramů elektroniky, která pak vysílá informaci o své poloze? No sváže se těch balonků víc dohromady, jeden by to dlouho neunesl.
A jak se zařídí, aby ty balonky nevyletěly moc vysoko a tam v nízkém tlaku okolního vzduchu nepraskly?
Dole na zemi se nafouknou dostatečně málo, aby se balonek ve výšce mohl roztáhnout a nepraskl.
A jak se pozná kolik těch balonků má být a jak moc je nafouknout heliem, aby to nebylo ani moc ani málo?
Provázek od balonku se přilepí na přesné váhy a ty váhy zváží jako silou vztlak balonku táhne vzhůru. Takový vhodně nafouklý party balonek “váží” mínus 4 gramy. Ano fakt mínus, on nepadá dolů, ale táhne nahoru. A že teď zrovna mícháme dohromady gramy a Newtony? Ano, to mícháme, to se tak v balonové technice dělá už několik set let. :)
